Černobylská havárie

26. dubna 1986 v 1 hodinu a 23 minut po půlnoci došlo v Černobylské jaderné elektrárně V. I. Lenina k jedné z nejhorších havárii v jaderné energetice, které se vyrovná pouze havárie japonské elektrárny Fukušima z března 2011. Příčinou havárie v Černobylu bylo přehřátí a následná exploze 4. reaktoru, na kterém byl v době nehody prováděn bezpečnostní test. Ten se týkal nouzového fungování turbíny při výpadku elektrického proudu.

Při výpadku elektrického proudu musí být turbína schopna svou setrvačností vyrábět el. proud ještě po dobu minimálně 45 sekund, než se spustí záložní generátory. Tato elektřina je pro bezpečnost reaktoru životně důležitá, protože pohání chladící čerpadla, regulační a havarijní tyče a zásobuje elektřinou i řídicí velín, ze kterého je celý blok s reaktorem řízen.

Osudný test měla podle původního plánu provádět odpolední směna 25. dubna, ale kvůli neplánovanému zdržení byl přesunut na noční směnu, která na něj nebyla připravena. V průběhu testu došlo k několika zásadním pochybením a špatných rozhodnutí, což nakonec vedlo k přehřátí jádra reaktoru a následné sérií dvou mohutných explozí. Jádro reaktoru, bezpečností systémy a většina konstrukcí byly zničeny, nebo těžce poškozeny. Samotný výbuch způsobil smrt dvou zaměstnanců a dalších 28 lidí z řad hasičů a zaměstnanců, kteří zasahovali v prvních hodinách po havárii, podlehlo později na následky akutní nemoci z ozáření. Následné záchranné práce spojené s hašením hořícího reaktoru a zabezpečením trosek vyústily na konci roku 1986 dostavbou ochranného sarkofágu, který izoloval trosky reaktoru od okolního světa, čímž se zastavilo další šíření radioaktivních částic. Do konce roku 1987 pak bojovalo v Černobylu s následky havárie až 600 tisíc lidí.

Radioaktivní částice, které se při výbuchu a následně z hořícího reaktoru uvolnily do atmosféry, zasáhly ve formě spadu rozsáhlé území bývalého Sovětského svazu (především území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska). Odhaduje se, že téměř 70% veškerého radioaktivního spadu dopadlo na Bělorusko. Díky povětrnostním podmínkám zaznamenala radioaktivní částice na svém území i většina evropských zemí, včetně tehdejšího Československa. Nejvíce zamořená oblast však byla v nejbližším okolí Černobylské elektrárny, ze které muselo být evakuováno více jak 100 tisíc lidí. Celá oblast o průměru 30 km2 pak byla prohlášena za uzavřenou Černobylskou zónu.

(Foto: chnpp.gov.ua)

Město duchů Pripjať

Město Pripjať s typicky socialistickou architekturou bylo oficiálně založeno 4. února 1970. V době své největší slávy se o něm mluvilo jako o prémiovém městě „mladých lidí“…

číst více

Černobylská zóna

Černobylská zóna vznikla v roce 1986 po havárii v jaderné elektrárně Černobyl. Její vznik byl reakcí na masivní zamoření radioaktivním spadem, který…

číst více

Pin It on Pinterest